Jerna svatozar

Ty spatrils horici
eernou svatozar,
toho, jej kaje nam,
je jivot je preludem
kynul Ti - za mnou poji
- ty skryl jsi svoji tvar,
marni jsi vajil pouj
za jeho pohledem.
Aj brany sedmi pekel
budou dokoran,
pozdi je premyslet,
co mil jsi dilat driv,
varuj se umyslu
vstoupit nepozvan,
Tvou dusi pohlti
jen ledovy masiv.

Ulomky tijkych kovu
se riti temnotou,
dvi oei zari v dali
s klidem lhostejnym,
jadny tvor nepronikne
jeho samotu,
neni-li Zlo jivlem
prevladajicim.
Bolesti existence
razem pochopis,
bez formy zlo -
- eiste v kajdem z nas,
v tu chvili ucitis
dech iabla mnohem blij
a jadne otazky
uj nebudes si klast.